Kompaktní zářivky a LED diody jsou energeticky výhodnější
Kompaktní zářivky https://www.lightpark.cz/kompaktni-zarivky/ se spolu s LED diodovými zdroji světla řadí mezi tzv. energeticky přínosné zdroje. Musíme totiž započítat nejen spotřebovanou elektrickou energii při svícení, ale zároveň energetické výdaje při jejich výrobě, a stejně tak četnost výměn vadných či vysloužilých kusů. Ačkoliv si řada lidí stěžuje na direktivní opatření Evropské unie a striktní zákaz prodeje klasických a halogenových žárovek, toto opatření určitý význam má. Zatímco jediná kompaktní zářivka nebo LED žárovka může svítit i déle, než 25 tisíc hodin, za tuto dobu musíte ve svítidle vyměnit dvacet až třicet halogenových či vláknových žárovek. Na jejich výrobu tak padne více nerostných surovin, spotřebuje se více zemního plynu a elektřiny a dalších surovin.
Staré problémy ustoupily s novou technologií
Inovace ve výrobě kompaktních zářivek přináší své ovoce, tyto zdroje světla jsou neustále vylepšovány a podrobovány změnám v luminiscenční vrstvě a v konstrukci elektronických předřadníků. Tím je možné zmenšit jejich velikost a docílit lepších vlastností, jimiž jsou širší výběr barvy vyzařovaného světla, zlepšení indexu podání barev (zda osvětlované předměty odpovídají skutečnému vzhledu), a delší životnost.
Ve srovnání s prvními typy, které se prodávaly před třiceti lety, ty současné znatelně rychleji svítí na plný výkon, a také nejsme vázáni na jediný tvar trubic, co byl na trhu ještě na počátku nového milénia. 
Buďme ohleduplní sami k sobě i k ostatním
Myslet ekologicky dokáže každý, chce to jen trochu dobré vůle. Součástí tohoto procesu je nejen třídění běžného odpadu, ale také třídění vysloužilých zdrojů světla. Kompaktní zářivky nepatří do běžného komunálního odpadu ze dvou důvodů: Tím prvním je obsah rtuti, která může na skládkách kontaminovat spodní vody a způsobit i vážné ekologické problémy. Druhý důvod souvisí s recyklací, uvnitř těchto výrobků se totiž nachází využitelné druhotné suroviny – kromě plastů (polyetylenu a PVC) zejména kovové i nekovové chemické prvky, např. stroncium, europium, měď, cín, křemík, baryum, yttrium, wolfram a další.